4.10
Zákaz dělení veřejných zakázek
doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.
Dělení veřejných zakázek je jedním z nejčastějších porušení zákona. Zadavatel je oprávněn stanovit či vydefinovat předmět veřejné zakázky (požadované plnění) dle vlastního rozhodnutí; je však vždy povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZZVZ. S tím souvisí i vymezení, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku.
Při posouzení, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je potřeba vždy brát v úvahu a přihlížet k následujícím souvislostem, které vyplývají z rozhodovací praxe ÚOHS a SDEU:
Nahorua) věcným
Předmět plnění může být vymezen
-
jako totožné plnění, jako příklad lze uvést, že ÚOHS posuzoval 9 oprav různých mostů v jedné obci a dospěl k závěru, že jde o samostatné veřejné zakázky realizované v jednom účetním období.
-
jako obdobné plnění - odborný typ prací nebo neoddělitelné plnění - věcná a funkční souvislost je kupř. dána, pokud zadavatel po formální stránce zakázku považuje za jednu akci. Pokud 1 projekt je projednán Radou města jako jedna akce, jde o jednu zakázku, byť by se jednalo o opravu kašny, dlažbu středové části, opravu sochy patrona a dodávku mobiliáře.
Podle metodiky MMR dle uvedeného tedy bude například zadavatel – územně samosprávný celek (popřípadě příslušná městská část či městský obvod) povinen sčítat předpokládané hodnoty údržbových prací, které bude dodavatelsky zajišťovat na chodnících v jeho správě za příslušný kalendářní rok – je zřejmé, že tato údržba bude zadavatelem zajišťována po celé účetní období; podle takto stanovené předpokládané hodnoty dále určí, jakým způsobem takovou veřejnou zakázku zadá podle zákona. Naopak podle uvedeného ustanovení nebude třeba sčítat například předpokládané hodnoty zakázek na zajištění čištění chodníků a zajištění údržby zeleně, jelikož tyto dvě zakázky nejsou svým charakterem obdobné.
Nahorub) geografickým
Místně realizováno bylo:
-
v sousedících objektech,
-
nebo např. v navazujících objektech ležících v jednom uzavřeném areálu vzájemně neoddělitelného souboru nemovitostí,
-
realizovaným na různých místech v případě územně členěných zadavatelů či městských částí, které mohou v zásadě samostatně zadávat veřejné zakázky.
Za zadavatele je rovněž třeba v některých případech považovat nejen ty subjekty, které jsou výslovně takto označeny v zákoně, ale například v případě České republiky i její organizační složky, u veřejných vysokých škol nebo u územně samosprávných celků, hlavního města Prahy či územně členěných statutárních měst například jednotlivé městské obvody či městské části; možnost tohoto "dělení" totiž vyplývá ze zvláštních právních předpisů a z toho plyne samostatné zadávání veřejných zakázek těmito zadavateli.
Nelze vyloučit ani možnost samostatně zadávat veřejné zakázky pouze některými útvary či složkami, nelze zcela vyloučit ani u jiných veřejných zadavatelů či i sektorových zadavatelů, a to zejména pokud interní rozdělení na útvary či složky vyplývá z určitého vnitřního předpisu zadavatele a současně je možnost zadávat veřejné zakázky samostatně některými útvary či složkami objektivně odůvodnitelná geografickou vzdáleností a značnou mírou samostatnosti v rozhodování takových útvarů (složek). Příkladem je např. Česká republika – Ministerstvo obrany, v rámci něhož vnitřní akviziční předpisy připouští 9 různých samostatných zadavatelů v případě některých veřejných zakázek v rámci tohoto ministerstva.
Nahoruc) specifičností veřejné zakázky, předvídatelností plnění a realizace veřejné zakázky stejným dodavatelem
Pokud je charakter veřejné zakázky specifický, lze uvažovat o zadání předmětu zakázky v…
