4.10.3
Příklady nevhodného postupu zadavatelů při dělení veřejných zakázek
doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.
Příklady vhodné a dobré zadavatelské praxe lze obtížně uvést s odkazem na rozhodovací praxi ÚOHS, neboť posuzování této problematiky se děje téměř výlučně na základě řízení zahájeného z vlastního podnětu a ÚOHS výsledky šetření, u kterých se nerozhodne zahájit správní řízení z vlastního podnětu, nezveřejňuje, což není příliš transparentní a de lege ferenda by bylo vhodné, aby se veškeré informace o šetření zveřejňovaly.
Podle rozhodnutí ÚOHS ze dne 27. 3. 2012 (ÚOHS-S58/2009/VZ-3196/2009/510/MOn) se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 102 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2004 Sb. tím, že ve dnech 15. 6. 2005 a 20. 10. 2005 uzavřel dvě smlouvy, jejichž předmětem byla výměna oken v domech 19, 21, 23 a v domech 13, 15, 17 v ulici L. Ševčíka, a před jejichž uzavřením nedodržel postup pro stanovení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky, neboť rozdělením předmětu veřejné zakázky porušil zákaz stanovený v ustanovení § 18 odst. 3 citovaného zákona a nedodržel postup stanovený v ustanovení § 25 citovaného zákona, neboť zakázku "výměna oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17" a zakázku "výměna oken ul. L. Ševčíka 19, 21, 23" nezadal v zadávacím řízení jako jednu podlimitní veřejnou zakázku, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit hodnocení nabídek. Výrokem II. citovaného rozhodnutí uložil Úřad za spáchání správního deliktu zadavateli pokutu ve výši 150 000 Kč. Výrokem III. rozhodnutí Úřadu bylo zadavateli uloženo uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč.
Podle rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 13. 9. 2010 (R075/2010/VZ-13728/2010/310-ASc) vzhledem ke způsobu zadávání předmětných veřejných zakázek a ve vztahu k námitkám zadavatele uvedeným v rozkladu je třeba zejména posoudit, zda v konkrétním případě jde o jednu veřejnou zakázku či nikoliv. Při posouzení je nutno přihlédnout k existenci případné věcné, místní a časové souvislosti zakázek a zkoumat, zda předmět plnění zakázek tvoří jeden funkční celek. Tyto znaky musí být splněny kumulativně. V případě, že jeden z těchto atributů vzájemné souvislosti předmětu veřejných zakázek chybí, nelze dospět k názoru, že v konkrétním případě se jedná o jednu veřejnou zakázku. V daném případě se jako podstatnou a rozhodující jeví zejména vzájemná věcná souvislost předmětných zakázek. Úřad vycházel ze skutečnosti, že výstavba jednotlivých úseků cyklostezky zahrnuje stejný, nebo alespoň obdobný předmět plnění, konkrétně se jednalo o provádění zemních prací. V tomto případě je však podle mého názoru třeba přihlédnout ke skutečnosti, že úseky označené jako Ia a Vc/2 jsou ve vztahu k ostatním úsekům atypické, neboť se jedná o již zpevněné (asfaltové) místní komunikace. Tato skutečnost je zřejmá z projektové dokumentace i ze stanoviska Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a je zmíněna rovněž v samotném napadeném rozhodnutí. Odlišná povaha uvedených úseků vyplývá ze skutečnosti, že tyto úseky jsou zařazeny do místních účelových komunikací a nebyly tedy součástí cyklostezky. Tato odlišnost se zřetelně projevila zejména ve stanovisku SFDI k žádosti o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 23. 10. 2008, který se začleněním těchto úseků do projektu nesouhlasil, neboť jejich…
