5.3.3.1
Postavení valné hromady a její působnost
Mgr. Markéta Káninská
NahoruValná hromada coby nejvyšší orgán společnosti
Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti (viz § 44 odst. 1 ZOK). Ve snaze o zjednodušení a zpřehlednění právní úpravy jednotlivých typů obchodních společností došlo s nástupem zákona o obchodních korporacích k výraznému nárůstu počtu paragrafů upravujících nejen s. r. o. jako takovou, ale podrobně i její orgány včetně valné hromady. Zatímco základ předchozí právní úpravy byl v obchodním zákoníku vtěsnán do devíti paragrafů (viz § 125 až 132 ObchZ), byť s určitými přesahy do úpravy akciové společnosti, ZOK valné hromadě věnuje téměř trojnásobek paragrafů, a to v ustanoveních § 167 až 193 ZOK.
Valná hromada patří mezi obligatorně zřizované kolektivní orgány společnosti s ručením omezeným s převážně vnitřní působností. Valná hromada je trvalý orgán tvořený všemi společníky společnosti, tedy nikoli pouze společníky, kteří se aktuálně účastní jejího jednání.
Termín "nejvyšší orgán" znamená, že úkolem valné hromady není rozhodování běžných každodenních otázek života společnosti, k tomu není technicky ani procesně uzpůsobena. To je úkolem jednatele coby statutárního orgánu. Na valné hromadě se projednávají a rozhodují záležitosti, které zásadním způsobem ovlivňují další existenci a činnost společnosti (dlouhodobé obchodní strategie, obchodní partnerství, včetně rozhodování o personálním složení dalších orgánů společnosti). Ostatní orgány společnosti pak plní funkce směřující k zajištění řádného chodu společnosti a kontrole její činnosti.
NahoruInterval konání valných hromad
Valná hromada ovšem není nepřetržitě jednajícím orgánem společnosti. Taková konstrukce valné hromady by ostatně v praxi činila problémy zejména ve společnostech s větším počtem společníků, případně se společnickou strukturou pocházející z různých zemí či kontinentů. ZOK proto stanoví toliko požadavek jedné valné hromady ročně, která se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Jedná se o valnou hromadu, jejímž úkolem je projednat řádnou účetní závěrku.
Jedno jednání valné hromady za rok je minimálním standardem, který je společnost povinna dopřát všem svým společníkům a jehož prostřednictvím společníci realizují výkon svých základních práv souvisejících s valnou hromadou.
Lhůtu pro konání valné hromady, na jejímž pořadu jednání má být projednání a schválení řádné účetní závěrky, nelze ve společenské smlouvě prodloužit. Zákonem stanovená lhůta šesti měsíců je lhůtou nepřekročitelnou.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4284/2007
Jestliže valná hromada akciové společnosti konaná do šesti měsíců od posledního dne účetního období (§ 184 odst. 3 ObchZ ve znění účinném do 30. 11. 2009) projednala účetní závěrku za ono účetní období a na jejím základě rozhodla o rozdělení zisku, pak mimořádná valná hromada konaná v témže roce po uplynutí šesti měsíců od posledního dne účetního období není oprávněna na základě téže účetní závěrky rozhodnout o jiném rozdělení zisku.
Nejvyšší soud již v režimu obchodního zákoníku judikoval, že schválit řádnou účetní závěrku a na jejím podkladě rozhodnout o rozdělení zisku je možné pouze do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Jen v této lhůtě totiž řádná účetní závěrka podává věrný obraz účetnictví společnosti, na jehož základě mohou společníci kvalifikovaně rozhodovat o rozdělení zisku. Po této lhůtě je takový postup možný pouze na podkladě mimořádné účetní závěrky. Byť uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR odkazuje na právní poměry a. s. dle ObchZ, je bez dalšího aplikovatelné i na právní úpravu s. r. o. dle ZOK.
NahoruDruhy valných hromad
ZOK výslovně nerozlišuje mezi řádnou a mimořádnou valnou hromadou tak, jak to činil obchodní zákoník. Ten řádnou valnou hromadou rozuměl každou valnou hromadu, která se konala pravidelně ve lhůtě určené zákonem nebo společenskou smlouvou (jednalo se především o každou valnou hromadu schvalující řádnou účetní závěrku).
Naproti tomu mimořádná valná hromada byla valná hromada konající se mimo termíny stanovené zákonem, resp. společenskou smlouvou společnosti. Obecně se tak dělo v případech, kdy to vyžadovaly zájmy společnosti, zejména bylo-li třeba operativně a urgentně řešit některé zásadní otázky fungování společnosti (např. odstoupení jednatele, nepříznivou finanční situaci společnosti či souhlas s převodem podílu atp.).
ZOK rozlišuje toliko mezi řádnou a náhradní valnou hromadou, kdy řádnou valnou hromadou rozumí každou valnou hromadu, u níž je stanoveno kvorum pro její usnášeníschopnost. Náhradní valnou hromadou je pak valná hromada, která se koná v návaznosti na původní valnou hromadu, jež nebyla usnášeníschopná, má zásadně stejný pořad jednání a je schopna se usnášet bez ohledu na počet hlasů přítomných společníků. (K tomu srovnej Havel, B. a kol., Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012, str.…
